Francie slaví dne 14. července dobytí Bastily, tj. svůj velký státní svátek

zveřejněno 01. 07. 2021
Vážení klienti, milí čtenáři, v dnešním článku se podíváme do země galského kohouta, vyhlášené kuchyně, ještě lepšího vína, kultury, ohromných (propojených) horských středisek, cyklistiky, centralizovaného školství a těžké maturitní zkoušky, vynikajících vědců a techniky, tj. do Francie, která právě v červenci slaví svůj velký svátek (Fête nationale français). Navíc vedle toho, že je doba letních dovolených, vyvrcholí v červenci v této krásné zemi i Tour de France, to jest nejslavnější cyklistický závod na světě.
 
14. července 1789 začala pádem Bastily Velká francouzská revoluce. Francouzi rádi říkají, že pod heslem liberté, égalité, fraternité svrhli monarchii a zavedli demokracii. O potocích krve, které pak pod Bastilou tekly, pak raději mlčí.
 
Volnost, rovnost, bratrství je motto Francouzské republiky. Původně bylo jedním z hesel Velké francouzské revoluce, ale prosadilo se až v 19. století během třetí republiky. Bylo začleněno do ústavy čtvrté republiky (1946) i páté republiky (1958). Heslo se nachází ve znaku, na veřejných budovách (soudy, radnice a školy), a taktéž na mincích nebo poštovních známkách.
 
Oslavy 14. července jsou ty nejvelkolepější, se kterými se po celé Francii můžeme setkat. Přes den můžeme vidět vojenské defilé na Champs-Elysées (jedna z největších přehlídek na světě), stejně tak jako přehlídku letadel a helikoptér. Jedním z vrcholů tohoto dne je akrobatické číslo letky francouzských vzdušných sil, která kreslí na nebe nad Paříží trikolóru. V ulicích se tančí, pořádají se koncerty a oslavy jsou skutečně v plném proudu. Večer si můžete užít ohňostroj nad Eiffelovou věží nebo se zúčastnit některého z tradičních velkých hasičských nebo lidových bálů.
 

Obrázek č. 1: Výjev z dobytí Bastily

 
Zdroj: https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/pad-bastily, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 2: Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí na vojenskou přehlídku.

Zdroj: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/554023/macron-prihlizel-serii-trapasu-den-bastily-pariz-oslavila-ve-velkem-stylu, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 3: Mapka letošního velkolepého závodu

Zdroj: https://www.letour.fr/en/overall-route, vlastní zpracování, 2021

Francie, plným názvem Francouzská republika (francouzsky République française), je stát, jehož většina území, které je označováno jako metropolitní Francie, se nachází v západní Evropě. Francouzskou republiku tvoří i tzv. zámořská Francie, která zahrnuje území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. K Francii patří rovněž ostrov Korsika. Metropolitní Francie sahá od Středozemního moře na jihu k Lamanšskému průlivu a Severnímu moři na severu, od Rýna na východě k Atlantskému oceánu na západě. Sousedí s Belgií a Lucemburském na severu, Německém na severovýchodě, Švýcarskem a Itálií na východě a Andorrou, Monakem a Španělskem na jihu. Francie má 67 milionů obyvatel (65 milionů metropolitní Francie) a je tak čtvrtou nejlidnatější zemí Evropy a druhou nejlidnatější zemí EU (po Německu). Rozlohou je největším státem EU.

Obrázek č. 4: Geografická mapa Francie

Zdroj: https://www.magnetickemapy.cz/magneticka-mapa-francie-geograficka-barevna-d622/?cur=208, vlastní zpracování, 2021

Francouzská ekonomika je pátá největší na světě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) a desátá největší podle HDP v paritě kupní síly. Francie je členskou zemí Severoatlantické aliance a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie (je též členem eurozóny) a Organizace spojených národů.

Politický systém má parlamentně-demokratický, republikánský a poloprezidentský. Ústava Páté republiky, která byla schválená 28. srpna 1958, výrazně posílila autoritu výkonného výboru (exekutivy) ve vztahu k parlamentu (zákonodárnému sboru). Podle ústavy je francouzský prezident volen přímo na období pěti let (původně sedm let). Prezidentská rada zabezpečuje regulérní fungování moci lidu a kontinuitu státu. Prezident jmenuje předsedu vlády, předsedá kabinetu, je  vrchním velitelem ozbrojených sil a uzavírá mezinárodní smlouvy. Francouzská hlava státu je také monarchou (diarchou) Andorry.

Národní shromáždění (Assemblée Nationale) je dolní komorou parlamentu. Jeho členové jsou voleni přímo na pětileté období a všechna křesla jsou volena v jediných volbách. Národní shromáždění má právo rozpustit vládu a tím tedy většinová volba Shromáždění určuje rozhodování vlády. Senátoři jsou vybíráni volební akademií na dobu devíti let a jedna třetina Senátu se mění každé tři roky (počínaje rokem 2007). Legislativa Senátu je omezená; pokud se tyto dvě komory neshodují v nějakém bodě (s výjimkou ústavních práv), Národní shromáždění má poslední slovo. Vláda má silný vliv na utváření programu Parlamentu. Pro francouzský politický systém bylo do migrační krize typické (stejně jako např. v rakouské Vídni), že lépe socioekonomicky a vzdělanostně situovaní lidé, volí socialistickou stranu, resp. levici, což je rarita.

Spolu s Velkou Británií je Francie jedinou dosud existující koloniální velmocí, přičemž v 19 století byla francouzská koloniální říše druhá největší na světě (po britské). Enormní důraz  Francie tradičně klade na ochranu a propagaci francouzského jazyka a udržuje úzké vazby s jinými frankofonními zeměmi a oblastmi světa.

Hlavní město Paříž je nejen obchodním a kulturním centrem Francie, ale především v  historii šlo o hlavní světové centrum umění a myšlení. Díky tomu je dnes sídlem řady mezinárodních organizací jako je OECD, UNESCO či Interpol. Dalšími velkými městy jsou Lyon, Marseille, Toulouse, Bordeaux, Lille a Nice.

Obrázek č. 5: Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 6: Nejnavštěvovanější pařížskou pamětihodností je katedrála Notre-Dame. 

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 7: Eiffelova věž

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE, vlastní zpracování, 2021

Od poslední reformy v roce 2016 se Francie člení na 18 regionů, které se dále dělí na 101 departementů. 13 regionů leží v evropské části Francie, z nichž jeden tvoří Korsika se zvláštním statutem a zbylých pět je tvořeno vždy pouze jedním departementem a bývají tak označovány jako zámořské departementy a zámořské regiony. Jmenovitě se jedná o Réunion, Mayotte, Francouzskou Guyanu, Martinik a Guadeloupe. Departementy se dále rozčleňují na 342 arrondisementů, do kterých se nevolí žádné zastupitelstvo a které mají smysl pouze pro zařazení a administraci. Arrondisementy se člení na 2 054 kantonů, ale ty opět slouží jen k administraci a rozdělení voličů. Poslední článek územního dělení tvoří obce, kterých je ve Francii 36 700. Obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (obecní rada).

Vyjma 18 regionů a 101 departementů pod francouzskou suverenitu spadají Nová Kaledonie, Wallis a Futuna, Francouzská Polynésie, Clippertonův ostrov, Saint Pierre a Miquelon, Svatý Bartoloměj, Svatý Martin a Francouzská jižní a antarktická území. Teritoria v Pacifiku nadále používají frank jako svou měnu, i když byla v Evropě nahrazena eurem. Polynéský frank má však kurs vázaný na euro.

Mezi příklady technologické vyspělosti francouzského průmyslu patří mimo jiné vysokorychlostní vlaky TGV výrobce společnosti Alstom a letadla Airbus. K největším společnostem patří i národní letecký dopravce Air France. Tradičně je rozvinutý automobilový průmysl, k nejproslulejším značkám patří Renault, Peugot a Citroën. Michelin je pak druhým největším světovým výrobcem pneumatik. Mocností je Francie v oblasti módy, kosmetiky a luxusního zboží (Christian Dior, Louis Vuitton, Chanel, Lacoste, L´Oréal, LVHM, Cartier, Givenchy, Hermés, Chloé, Le Coq, Sportif, Sephora, Yves Rocher). Carrefour je druhým největším maloobchodním řetězcem na světě. Petrochemickým gigantem je Total, farmaceutickým Sanofi. Největšími francouzskými bankami jsou BNP Paribas, Crédit, Lyonnais a Société Générale (vlastní i českou Komerční banku), pojišťovnou Axa. V potravinářství hraje velkou roli společnost Danone, v telekomunikacích Orange, v médiích Vivendi, elektrotechnice zase Schneider Electric.

Obrázek č. 8: TGV Sud-Est (vlevo), první vlak používaný ve službě, a TGV 2N2 (vpravo), nejnovější varianta na velmi důležitém pařížském nádraží Gare de Lyon, 2019

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/TGV, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 9: Mapka železniční sítě TGV s přesahem samozřejmě do sousedních států

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/TGV, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 10: Dvoupatrová lanovka, která spojuje lyžařské areály La Plagne a Les Arcs.

Zdroj: https://www.nev-dama.cz/blog/zajimavosti/rekordy-lanovky-alpy, vlastní zpracování, 2021

Závěr:

Vážení čtenáři, milí klienti, tento velmi obecný článek o Francii je, co se týká reálií této země, takovým prvním (pilotním) počinem, ze kterého plánujeme udělat tradici. Další aktuality budou např. o francouzštině, česko-francouzských, resp. francouzsko-českých kulturních vztazích, Paříži, francouzské kuchyni, geografických podmínkách  (např. horstvu), bilingvním Alsasku a Lotrinsku a atd. Toto pojednání tedy fakticky slouží jako malá ochutnávka „Sladké Francie“. Vždyť francouzská kultura v podobě např. kinematografie, literatury či malířství, filozofie a francouzské dějiny silně ovlivnily celou Evropu. Z politologického pohledu je pak Francie po Brexitu jedinou vítěznou mocností ve druhé světové válce, která je členem Evropské unie.

Odborná literatura:

Balík, S. PRÁVNÍ DĚJINY EVROPSKÝCH ZEMÍ A USA (STRUČNÝ NÁSTIN). 1. vydání. Dobrá voda u Pelhřimova : Nakladatelství Aleš Čeněk, 1999, s. 194.

Čapek, V., Pátek, J., Zwettler, O. SVĚTOVÉ DĚJINY II. Dějiny lidských civilizací od poloviny 17. století po současnost. 1. vydání. Praha : Fortuna, 1993, s. 259.

Hroch, M. DĚJINY NOVOVĚKU. 1. vydání. Praha : Vydavatelství a nakladatelství Práce, s. r. o., Středisko pedagogické literatury Praha, 1994, s. 170.

Kroupa, J., Koudelka, Z., Svatoň, J., Šimíček, V., Vlčková, R. Politologie. 1. vydání. Brno : PRF MU, 1998, s. 258.

Veselý, R. Maturitní otázky DĚJEPIS. 1. vydání. Třebíč : Nakladatelství Radka Veselého, 1998, s. 214.

Vojáček, L. Schelle, K. a kol. PRÁVNÍ DĚJINY 2. Státy západní Evropy a USA. 1. vydání. Brno : PRF MU Brno a Nakladatelství Doplněk, 1999, s. 722.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Francie,  

https://cs.wikipedia.org/wiki/Libert%C3%A9,_%C3%A9galit%C3%A9,_fraternit%C3%A9,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Francie,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stranick%C3%BD_syst%C3%A9m_Francie,

https://cs.wikipedia.org/wiki/TGV,

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3140033-oslavy-dotcene-pandemii-a-prehlidka-na-pocest-lekaru-francie-si-pripomina-den-dobyti,

https://en.wikipedia.org/wiki/Gare_de_Lyon,

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/554023/macron-prihlizel-serii-trapasu-den-bastily-pariz-oslavila-ve-velkem-stylu,

https://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-stejne-sance-vsem-to-je-francie/,

https://www.garedelyon.fr/tourists/,

https://www.letour.fr/en/overall-route,

https://www.magnetickemapy.cz/magneticka-mapa-francie-geograficka-barevna-d622/?cur=208,

https://www.nev-dama.cz/blog/zajimavosti/rekordy-lanovky-alpy,

https://www.radynacestu.cz/magazin/svatky-ve-francii/,

https://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/rychlovlaky-tgv/,

https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/pad-bastily.

 

Mgr. Petr Jezdinský

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!