Na adventní trhy do „české“ Vídně

zveřejněno 01. 12. 2022

Vážení klienti, milí čtenáři, rok se s rokem sešel, a my stojíme před napsáním poslední aktuality na náš web v tomto roce, která nás tentokrát velmi symbolicky zavede do Vídně, to jest do hlavního města Rakouska, resp. ve středoevropském kontextu (pozn. od Lvova až po Ženevu) do země mj. bývalého rakouského spolkového prezidenta Thomase Klestila, předsedy Národní rady Wolfganga Sobotky, býv. spolkových rakouských kancléřů Viktora Klimy, Franze Vranitzkeho a Bruna Kreiskeho nebo stavitele Ericha Halatscheka či spisovatelů Roberta Musila a Elfriede Jelinekové, tj. do státu, se kterým máme (bohudík či bohužel) část společné historie, v duchu vnímání Karla Havlíčka Borovského nebo později spíše Františka Palackého (pozn. austroslavismus byla obrana před panslavismem). Prosinec je také doba Adventu, a my ho budeme prožívat tak trochu u nás. Takových odlišností zase mezi Českou republikou a Rakouskem nepanuje. V neposlední řadě ve Vídni žije významná česká menšina. Menšina, která prostřednictvím Spolku Komenský provozuje ve Vídni mateřskou školku, obecní školu a reálné gymnázium – https://www.komensky-vienna.at/cz/. Spolek Komenský (česko – slovenský spolek) navštěvují při významných příležitostech rakouští spolkoví prezidenti. Byl to také koneckonců krajan Josef Hlávka, který ve Vídni postavil slavnou Státní operu a fotbalisté Pepi Bican a Antonín Panenka, kteří za Rapid Vídeň nastříleli spoustu branek.

Vídeň je hlavní město Rakouska, současně také statutární město a zároveň od 1. ledna 1922 jedna z jeho spolkových zemí, zcela obklopená územím spolkové země Dolní Rakousy. Leží na řece Dunaj a se svými přibližně 1, 91 milionu obyvateli je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším politickým, hospodářským a kulturním centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Obrázek č. 1: Mapka Vídně – Vídeň se od 1. září 1954 administrativně člení na 23 samosprávných městských částí tradičně označovaných jako vídeňské městské okresy (Wiener Gemeindebezirke).

Zdroj: http://viden.top/mapa/, vlastní zpracování, 2022

V celosvětovém seznamu měst podle kvality života sestavené firmou Mercer v roce 2011 se Vídeň umístila na první příčce. Hlavní město někdejšího téměř padesátimilionového habsburského impéria nese stopy své slavné historie dodnes. Zatímco od nejvzdálenější části rakouského území, tj. Vorarlberska  je vzdušnou čarou přes 500 km daleko, je její centrum vzdáleno pouze kolem 55 km od hranice s Českou republikou a Maďarskem a pouze 40 km od hranice se Slovenskem.

Vídeň nezapře jistou podobu s Prahou. Ostatně po desetiletí byla Vídeň i „naším“ hlavním městem, což je patrné na mnoha místech, např. na vývěsních štítech firem se jmény majitelů, která mají mnohdy čistě českou podobu. Vídeň nadchne architekturou s mnoha honosnými a monumentálními budovami, masivní městskou zástavbou připomínající pražské Vinohrady, jen je mnohonásobně větší. Vídeň zaujme mnoha parky podél Dunaje, i celoročním zábavním parkem Prater. Vídeň láká milovníky umění do svých světoznámých muzeí a galerií, stejně jako milovníky jídla na Sacherův dort a typický Wiener Schnitzel - vídeňský řízek. Díky své blízkosti je Vídeň ideální na víkendové výlety, ale i na jednodenní cesty na otočku, např. na mimořádně populární vánoční trhy. Jednoduše si do hlavního města Rakouska zajeďte a poznejte ho na vlastní oči.

Vídeň má zachovalé historické centrum jako takřka žádné jiné velké město, charakteristické nádhernými budovami z období baroka a Gründerzeit (tzv. zakladatelské epochy). Při jízdě po vídeňské Ringstrasse minete Státní operu, Uměleckohistorické a Přírodovědné muzeum, Parlament, divadlo Burgtheater a radnici. V samém centru stojí gotická katedrála svatého Štěpána. Hrady a parky habsburské éry - palác Schönbrunn s Glorietem a Zoo, Belvedere, gigantický komplex budov Hofburgu s císařskými apartmány, Muzeum císařovny Sisi a stříbrná komora - dodávají městu císařský vzhled obohacený o krásné budovy ze secesní éry.

Obrázek č. 2: Vánoční trh před radnicí ve Vídni

Zdroj: https://www.wien.info/cs/, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 3: Katedrála svatého Štěpána (německy Stephansdom)

Zdroj: https://www.wien.info/cs/, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 4: Vánoční trh na náměstí sv. Štěpána

Zdroj: https://www.stadt-wien.at/wien/maerkte/weihnachtsmaerkte/weihnachtsmarkt-am-stephansplatz.html, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 5: Leopoldinské křídlo Hofburgu – Hofburg je palácový komplex v centru Vídně, do roku 1918 rezidence habsburských a habsbursko-lotrinských panovníků (tzv. zimní sídlo). Od roku 1945 nejen sídlo prezidenta Rakouské republiky, ale i Rakouské národní knihovny a několika muzeí. Celý komplex Hofburgu zahrnuje 16 křídel se 17 dvory.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hofburg, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 6: Albertina – je galerie umění založená v roce 1776 ve Vídni vévodou Albertem Sasko-Těšínským a jeho ženou Marii Kristinou (rakouskou arcivévodkyní). Galerie je umístěna ve stejnojmenném paláci, který tvoří jihovýchodní konec císařského zámku Hofburg a obsahuje jednu z největších světových sbírek grafiky. Sbírky galerie tvoří 55 000 kreseb, leptů a akvarelů a více než 1, 5 milionu rytin. Katalog uvádí 43 kreseb Raffaela Santiho, 145 Albrechta Dürera, 70 Paula Rembrandta (tj. tedy více, než kterákoli jiná galerie na světě) či 150 prací Egona Schieleho. Mezi dalšími autory jsou zastoupeni Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Peter Paul Rubens, Hieronymus Bosch, Pieter Brueghel, Paul Cézanné, Pablo Picasso, Henri Matisse, Gustav Klimt či Oskar Kokoschka.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Albertina, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 7: Schönbrunn byl od druhé poloviny 18. století do roku 1918 letní rezidencí rakouských císařů.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sch%C3%B6nbrunn, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 8: Staatsoper – Státní opera

Zdroj: https://www.wien.info/cs/hudba-divadlo-ve-v%C3%Addni/opery-operety-ve-v%C3%Addni/v%C3%Adde%C5%88sk%C3%A1-st%C3%A1tn%C3%AD-opera-359906, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 9: Budova slavného Burgtheatru, pro který pracovali i Češi, konkrétně spisovatel a dramatik Pavel Kohout a herec Pavel Landovský.

Zdroj: https://www.visitingvienna.com/entertainment/theaters/burgtheater/, vlastní zpracování, 2022

Obrázek č. 10: Horní Belveder – Belveder je barokní komplex staveb dvou paláců (horního a dolního), koníren a oranžerie, spojených parkem, ve Vídni, na adresách Himmelpfortgasse, Prinz-Eugen-Straße 27 a Rennweg 6. Výstavba paláců, zejména jejich interiér, byla budována jako letní sídlo prince Evžena Savojského a později sloužila jako památník jeho vojenské a politické slávy. 

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Belveder_(pal%C3%A1c), vlastní zpracování, 2022

Závěr:

Vážení čtenáři, milí klienti, v poslední letošní aktualitě jsme zavítali do kosmopolitní Vídně, kde se mísí kultury bývalé rakousko-uherské monarchie, včetně té rakouské, české, moravské, slovenské, slovinské, chorvatské, bosenské a maďarské (pozn. k prvnímu sjednocení však došlo již za vlády Přemysla Otakara II. v letech 1253 až 1276). České země byly také od nepaměti průmyslovým jádrem bývalé monarchie. V roce 2019 z výzkumu agentury STEM vyplynulo, že občané České republiky mají k Rakousku druhý nejpozitivnější vztah ze všech zemí světa.

Jižní Morava je dokonce rodištěm dvou rakouských spolkových prezidentů: První z nich Karl Renner, jenž se v roce 1918 rozhodně podílel na vzniku první Rakouské republiky, jako státní kancléř, a později se stal prezidentem na dobu mezi lety 1945 – 1950, se  narodil  v roce 1870 v Untertannowitz/Dolních Dunajovicích. Adolf Schärf, vice kancléř v letech 1945 – 1957 a rakouský prezident v letech 1957–1965, se v roce 1873 narodil v Mikulově, blízko rakouské hranice.

Další rakouský spolkový prezident Rudolf Kirschläger (1974 – 1886) v tehdejší své pracovní pozici rakouského velvyslance v Praze v srpnu 1968 proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.

V roce 2008 se Karel Schwarzenberg (bývalý český ministr zahraničních věcí) a Jiří Gruša, jenž figuroval jako český velvyslanec a ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, shodli, že Češi a Rakušané hovoří jinými jazyky, ale jsou jeden národ. Sám Schwarzenberg žil ve Vídni celá desetiletí, než se po roce 1989 opět vrátil do České republiky.

Nejen z výše uvedeného vyplývá, že Češi, Moravané a Slezané, kteří kdysi v období první Československé republiky a nástupu fašismu v Evropě de facto dali vzniknout azylovému právu, resp. po roce 1939, 1948 a 1968 v hojném počtu emigrovali do zahraničí, jsou nyní morálně povinni pomoci lidem trpící válkou na Ukrajině.

Vážení klienti, milí čtenáři, rok 2022, jenž je poznamenán válkou na Ukrajině, resp. válkou v Evropě a energetickou krizí, se pomalu chýlí ke svému konci. Snažili jsme se v něm pro vás vysledovat nejvýznamnější témata, která jsou námětově spojena s činností naší překladatelské agentury AEDIT, s.r.o.

A vlastně o totéž se budeme snažit i v nadcházejícím roce 2023. Náš původně zamýšlený seriál o evropských menšinách (a rovněž o vzdělanosti), byl právě „přetržen“ událostmi spojenými s válkou na Ukrajině a ruskou rozpínavostí a taktéž úmrtím britské královny Alžběty II., ale to nám neznemožní, abychom se k některým tématům vrátili.

V roce 2023 tak navštívíme sousední Bavorsko a Sasko. V březnu bude pro změnu pohovořeno o Janu Amosu Komenském a jeho významu pro nauku jazyků. O Velikonocích navštívíme Lužické Srby v blízkém Sasku a Braniborsku a seznámíme se s jejich velikonočními zvyky. V červnu navštívíme Italský kulturní institut v Praze. V červenci se na naší cestě do Chorvatska zastavíme v Rakousku, a v srpnu budeme pro změnu obdivovat krásy Černé Hory. V říjnu zavítáme na Oktoberfest do Mnichova a v listopadu si povíme o rozdílu mezi našimi Dušičkami a Halloweenem, tak bychom naše putování zakončili v prosinci příštího roku při pojídání vánoční štoly v Drážďanech.

 

Milí návštěvníci našich webových stránek, přejeme vám:

Veselé Vánoce, šťastný a úspěšný nový rok!

Pokojné Vianoce a šťastný nový rok!

Frohe Weihnachten und beste Glückwünsche zum Neuen Jahr!

Merry Christmas and our best wishes for a happy and prosperous New Year!

 

Zdroje:

Průvodce MARCO POLO. Vídeň. 1. vydání. Praha: MARCO POLO, 150 s.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Albertina;

https://cs.wikipedia.org/wiki/Belveder_(pal%C3%A1c);

https://cs.wikipedia.org/wiki/Burgtheater;

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko-rakousk%C3%A9_vztahy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hofburg;

https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1na_(V%C3%Adde%C5%88);

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%Adde%C5%88sk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_opera

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%Adde%C5%88;

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%Adde%C5%88sk%C3%A9_m%C4%9Bstsk%C3%A9_okresy;

https://www.archiweb.cz/n/zahranicni/architekt-a-stavitel-hlavka-ma-ve-vidni-pametni-desku#:~:text=V%C3%Adde%C5%88%20%2D%20Proslavil%20se%20stavbou%20Dvorn%C3%AD,centru%20rakousk%C3%A9%20metropole%20pam%C4%9Btn%C3%AD%20deska;

https://www.albertina.at/lang/cs-cz/;

https://www.burgtheater.at/;

https://www.cestovinky.cz/clanek/viden-pruvodce-zajimava-mista;

https://www.cestujlevne.com/pruvodce/rakousko/viden;

https://www.divadelni-noviny.cz/pavel-landovsky-ve-vidni-sly-hodiny-jinak;

https://www.komensky-vienna.at/cz/;

https://www.komensky-vienna.at/cz/kindergarten/;

https://www.komensky-vienna.at/cz/realgymnasium/;

https://www.komensky-vienna.at/cz/volksschule/;   

https://www.planetacestovani.cz/rakousko/viden/mapa/#prettyPhoto;

https://www.porovnej24.cz/clanky/viden-co-navstivit-co-delat-kde-se-najist;

https://www.radynacestu.cz/magazin/burgtheatre/

https://www.radynacestu.cz/magazin/10-nej-pamatek-vidne-ktere-si-nesmite-nechat-ujit/;

https://www.schoenbrunn.at/;

https://www.stadt-wien.at/wien/maerkte/weihnachtsmaerkte/weihnachtsmarkt-am-stephansplatz.html;

https://www.viennaclassic.com/;

https://www.visitingvienna.com/entertainment/theaters/burgtheater/;

https://www.wien.info/cs/hudba-divadlo-ve-v%C3%Addni/opery-operety-ve-v%C3%Addni/v%C3%Adde%C5%88sk%C3%A1-st%C3%A1tn%C3%AD-opera-359906

https://www.wien.info/cs/nakupov%C3%A1n%C3%AD-j%C3%Addlo-pit%C3%AD/v%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD-trhy-v%C3%Adde%C5%88-je-v-dob%C4%9B-v%C3%A1noc-kr%C3%A1sn%C3%A1-342688#:~:text=V%C3%Adde%C5%88sk%C3%A9%20v%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD%20trhy%20na%20n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%20Rathausplatz&text=a%C5%BE%2026.12.,00%20a%C5%BE%2018%3A30%20hod.&text=V%C3%Adde%C5%88sk%C3%BD%20ledov%C3%BD%20sen%20na%20V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%Adch,00%20a%C5%BE%2022%3A00%20hod.;   

https://www.wien.info/cs/okru%C5%Ben%C3%AD-j%C3%Adzda-pam%C3%A1tkami-ve-v%C3%Addni/pam%C4%9Btihodnosti-ve-v%C3%Addni/pam%C4%9Btihodnosti-od-a-do-z/v%C3%Adde%C5%88sk%C3%A1-radnice-343214#:~:text=V%C3%Adde%C5%88sk%C3%A1%20radnice%20je%20s%C3%Addlem%20%C3%BA%C5%99adu,40000%20krychlov%C3%Bdch%20metr%C5%AF%20p%C5%99%C3%Adrodn%C3%Adho%20kamene.;

https://www.wien.info/cs/okru%C5%Ben%C3%AD-j%C3%Adzda-pam%C3%A1tkami-ve-v%C3%Addni/pam%C4%9Btihodnosti-ve-v%C3%Addni/chr%C3%A1m-sv-%C5%A1t%C4%9Bp%C3%A1na-359686;

https://www.wien.info/cs/okru%C5%Ben%C3%AD-j%C3%Adzda-pam%C3%A1tkami-ve-v%C3%Addni/muzea-v%C3%Bdstavy-ve-v%C3%Addni/nejv%C3%Bdznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD-muzea/belvedere-z%C3%A1mek-a-muzeum-341048;

 

Mgr. Petr Jezdinský

 

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!