Dne 20. prosince 2019 vyšel ve sbírce zákonů nový zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

zveřejněno 21. 01. 2020

1. Úvod: Vážení čtenáři, klienti a obchodní partneři, dne 20. 12. 2019 byla rozeslána částka č. 148 sbírky zákonů, ve které byl mj. obsažen zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. V dnešní aktualitě Vás proto chceme seznámit se základními a nejdůležitějšími aspekty nového právního předpisu.

Atributem tohoto právního rozboru není nikoho poučovat…, ale upozornit právě ve čtivé formě na základní hlediska či možná úskalí nového zákona, tj. v tomto případě zákona o soudních tlumočnících a překladatelích.

2. Cíl nového zákona: Cílem nového právního předpisu, který nabude své účinnosti až dne 1. ledna 2021, tj. de facto až za rok, je stabilizace tlumočnického a překladatelského odvětví a především zkvalitnění výkonu této činnosti, a to taktéž prostřednictvím striktního (přísného) oddělení právní úpravy postavení a činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů od právní úpravy postavení a činnosti soudních znalců.

 

3. Rozlišení tlumočnické a překladatelské činnosti: Nová právní norma výslovně rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka.

Zákon zavádí právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, jestliže uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak už záležet na uvážení (či někdy libovůli) předsedů krajských soudů, kteří aktuálně žadatele nejmenují např. tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je už tlumočníků dostatek…

4. Požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi: Zákon dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi.

Za odborně způsobilou se považuje osoba, která:

a) Získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,

b) absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka, pro který daná osoba žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo se jedná o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,

c) získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,

d) absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,

e) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a

f) úspěšně složila vstupní zkoušku podle níže uvedeného odstavce.

Dosavadní tlumočníci, kteří „Tato pravidla“ nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili.

Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti. Poplatek za ni bude činit 3 000 korun.

5. Archivace překladů a pracovní podmínky pro tlumočníky: Překladatelé musejí překlady uchovávat po dobu tří let. Tlumočníci rovněž budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky rovnou dva.

6. Sankce a přestupky: Analogicky jako v případě návrhu zákona o znalcích poslanci naštěstí schválili nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky.

Ta klesla z navrhovaných 100.000 korun na 75.000 korun. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude spadat pod ministerstvo spravedlnosti, nikoli pod krajské soudy, jako je tomu nyní.

7. Pojištění tlumočníka: Tlumočník musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti po celou dobu výkonu tlumočnické činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat.

8. Závěr: Vážení čtenáři, překlady si objednávají úřady i privátní osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.

Pevně tak věříme, že nový právní předpis napomůže nejen překladatelům a tlumočníkům, ale především normálním občanům, kteří se mnohdy ocitnou např. ve svízelné životní situaci.

Společnost Aedit s. r. o. pak s lidským přístupem udělá maximum pro spokojenost všech klientů bez ohledu na administrativu či byrokracii.

V Praze dne 21. ledna 2020

Mgr. Petr Jezdinský právník (s využitím Advokátního deníku a Právního prostoru)

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!