Goethe-Institut letos slaví 70 let od svého vzniku

zveřejněno 04. 10. 2021

Vážení čtenáři, milí klienti, vážení absolventi a přátelé Goethe-Institutu v Praze, letošní rok oslavujeme sedmdesát let od založení Goethe-Institutu a již neuvěřitelných 31 let od vzniku pobočky Goethe-Institutu v Praze, jež symbolicky vznikla dne 3. října 1990 v budově bývalého Velvyslanectví Německé demokratické republiky, tj. ve stejný den, kdy bylo znovusjednoceno Německo. Ale nepředbíhejme!

Obrázek č. 1: Logo Goethe-Institutu

Zdroj: www.goethe.de, vlastní zpracování, 2021

Goethe-Institut (dříve Goethův či Goetheho institut) je kulturní institut Spolkové republiky Německo s celosvětovou, nicméně zcela apolitickou působností. Jedná se o obecně prospěšný spolek s hlavním sídlem v Mnichově, jehož název je odvozen od německého básníka Johanna Wolfganga von Goethe, a který podporuje znalost německého jazyka v zahraničí a pěstuje mezinárodní kulturní spolupráci. Informováním o kulturním, společenském a politickém životě tak zprostředkovává komplexní obraz Německa.

Institut byl založen v roce 1951 jako nástupnická organizace Německé akademie (Deutsche Akademie), která vznikla v roce 1925 a měla za cíl „vědecký výzkum a péči o němectví (Deutschtum)“ jak v tehdejší demokratické, německé „Výmarské“ republice, tak i v zahraničí.

Obrázek č. 2: Budova centrály Goethe-Institutu v bavorském Mnichově, kde lidé zrovna nehovoří Hochdeutsch.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Goethe-Institut, vlastní zpracování, 2021

S finanční subvencí německého ministerstva zahraničních věcí udržuje Goethe-Institut 159 institutů v 98 zemích, a to včetně 12 poboček v Německu. Goethe-Institut má své pobočky ve všech světadílech. Udržuje např. šest poboček v USA, tři instituty v Rusku, stejně jako v Číně. V poslední době rozšiřuje institut své působení na africkém kontinentu.

Na instituty je napojeno zhruba 700 organizací zahraničních partnerů po celém světě, pro něž Goethe-Institut zajišťuje finanční podporu a poradenství. Goethe-Instituty mají za úkol podporovat znalost německého jazyka v zahraničí, pečovat o mezinárodní kulturní spolupráci a zprostředkovávat komplexní aktuální obraz Německa.

Kulturní a vzdělávací programy podporují mezikulturní dialog a umožňují kulturní spolupráci. Posilují výstavbu společenských struktur a podporují celosvětovou mobilitu. Prostřednictvím sítě Goethe-Institutů, Goethe-Center, kulturních společností, čítáren, ale i zkouškových a jazykových výukových center je již sedmdesát let pro mnoho občanů prvním kontaktem se SRN. Dlouholetá partnerská spolupráce s předními institucemi a osobnostmi ve více než 90 státech vytváří trvalou důvěru.

Jak už bylo řečeno výše, český Goethe-Institut sídlí již od roku 1990 v Praze, odkud v rámci svého regionálního pověření koordinuje činnost Goethe-Institutů také na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

Obrázek č. 2: Budova Goethe-Institutu v Praze na Masarykově nábřeží, poblíž Národního divadla

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Goethe-Institut_%C4%8Cesko, vlastní zpracování, 2021

Goethe-Institut v Praze nabízí vysoce kvalitní a diverzifikovaný program jazykového vzdělávání, jehož součástí jsou taktéž různé workshopy či semináře pro pedagogy z oboru němčiny jakožto cizího jazyka. Jazykovou práci či specializaci pak samozřejmě doplňuje obsažný program jazykových zkoušek. Goethe-Institut je také činný ve všech odvětvích kulturního programu. Většinou je přitom možné se všech kulturních akcí zúčastnit i bez znalosti německého jazyka, neboť všechny tyto akce bývají překládány, resp. tlumočeny. Goethe-Institut disponuje i svou vlastní, velmi literárně bohatou knihovnou. Knihovna pracuje vedle klasických knih rovněž s dalšími informačními médii a digitálními nabídkami či s multifunkčním tematickým prostorem v předsálí knihovny. Knihovna nabízí informace k současnému kulturnímu a společenskému životu v Německu.

 

Závěr:

Čechy, Moravany, Slezany, Němce a Rakušany spojuje více než tisíc let společné historie, ke které bohužel patřilo i mnoho zvratů. Např. soužití Čechů a Němců v Českém království bylo ale až na různé excesy zpravidla pokojné ba přátelské. Byly udržovány a rozvíjeny bohaté kulturní styky a existovalo mnoho společných aktivit. Stejně tak je ale nutné v nynější době i nadále rozvíjet spolupráci nejen mezi Českou republikou, Německém a Rakouskem, v oblasti hospodářství, bezpečnosti, kultury, dopravy, ochrany životního prostředí či vědy, nýbrž (rozuměj především) ve zmíněných odvětvích i na regionální (zemské) úrovni, a to mezi Českou republikou, resp. kraji a Saskem, Bavorskem, Horním a Dolním Rakouskem. Proto je tak důležitá znalost němčiny a německých a rakouských reálií, které je možné získat např. právě v Goethe-Institutu v Praze nebo v Rakouském institutu v Brně („Österreich Institut  Brno“). Vždyť Evropa, Evropská unie je právě o podpoře či spolupráci regionů. Samozřejmě světovým jazykem číslo 1 je angličtina a německý jazyk nedosahuje ani postavení světového jazyka, nicméně Českou republiku obklopuje přes 90 milionů Němců a Rakušanů a Německo je naším největším obchodním partnerem. V neposlední řadě německé firmy kvůli svému velmi silnému hospodářství a koupěschopnosti obyvatelstva působí po celém světě, a tak pisatel tohoto článku mohl např. načerpat bohaté informace o problematice nemovitostí ve Španělsku z webů německých advokátních a realitních kanceláří, které působí na území Španělského království.

Součástí vzdělání současného člověka (nikoliv tedy pouze vize společnosti AEDIT, s.r.o.) je vnímání okolní reality, která nás bezprostředně obklopuje. Na konci června letošního roku zpustošilo jižní Moravu ničivé tornádo, jež nemá ve střední Evropě obdoby, a které po sobě bohužel zanechalo mrtvé a zraněné spoluobčany a rozsáhlé materiální škody. Mezi prvními záchranáři, kteří vedle českých a slovenských hasičů, policistů a zdravotníků pomáhali na místě tragédie byli i ti rakouští. Jen dolnorakouský červený kříž („Rotes Kreuz Niederösterreich“), jenž je postaven výhradně na dobrovolnosti občanů, vyslal na místo tragédie celkem 2 vrtulníky, 4 vozy s lékaři, 19 vozů rychlé zdravotní péče s osádkou, 5 vozidel pro přepravu pacientů, 2 vozy s koordinátory, 3 nákladní automobily a 3 pomocné automobily. V pohotovosti byla i mobilní komunikační jednotka, stejně jako řada nemocnic (v rakouské němčině špitálů) v blízkém Dolním Rakousku a ve Vídni, které poskytly i lékařskou péči. Autor tohoto příspěvku je velmi rád, že na tomto místě může říci (a to nejen díky samozřejmě svému studiu na Goethe-Institutu): „Danke für euere Hilfe und Einsatz!“

Obrázek č. 4. Nejnovější hasičský člun „Prag“ („Praha“) v hamburském přístavu, který byl pokřtěn pražskou radní, paní Helenou Třeštíkovou.

Zdroj: https://www.hafen-hamburg.de/en/press/news/doppeltaufe-zwei-innovative-loeschboote-fuer-den-hamburger-hafen/, vlastní zpracování, 2021
Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!